Jaká je budoucnost změněných stavů vědomí? Spolupracujme. Buďme otevření, kritičtí a zodpovědní.

Upravené úvodní slovo ředitelky Beyond Psychedelics Rity Kočárové na Česko-slovenském psychedelickém fóru.

Jsem psycholožka a zabývám se výzkumem psychedelických látek. Dostala jsem se do situací, které mi ukázaly, jak nezměrný potenciál změněné stavy vědomí mají. Stejně tak mi následně jiné události ukázaly, že tento potenciál lze i zneužít. A to hrubě.

I vlastní zkušenosti mě přivedly k myšlence založení iniciativy Beyond Psychedelics. S dalšími podobně smýšlejícími lidmi jsme začali jako nezávislé uskupení o několika nadšencích. Dnes náš úzký poradní kruh čítá deset členů a další desítky lidí i organizací s námi spolupracují jak v České republice, tak v zahraničí. Existujeme čtvrtým rokem a za tu dobu jsme uspořádali desítky akcí, kterých se zúčastnily tisíce lidí z celého světa. Nedávno jsme naši organizaci právně zformalizovali a stali se zapsaným ústavem.

Potkáváme se tu proto, abychom zkoumali fascinující potenciál vědomé zkušenosti a postavení změněných stavů vědomí ve 21. století. Během historie jsme s nimi jako lidstvo nakládali různým způsobem, více či méně zodpovědně, více či méně smysluplně. Chybí však stabilní rámec, do nějž bychom mohli podobné zkušenosti zasadit. Empirické poznatky jsou často v přímém rozporu s tím, jak s nimi jako společnost nakládáme. Současná medicína na mnoho lidských potíží nestačí a potenciální nástroj pomoci zůstává obklopen strachem.

 

Plánují se nové studie

Ale přichází změna. Kromě Beyond Psychedelics na scéně působí výzkumný tým v Národním ústavu duševního zdraví (NÚDZ), kterého jsou někteří z nás součástí, centrum Diabasis, centrum Holos, Nadační fond pro psychedelický výzkum, Česká psychedelická společnost, Slovenská psychedelická společnost či Společnost Podané ruce. A nové organizace přibývají. Všichni cítíme, že současná situace není ideální, a chceme přispět k pozitivní změně.

Před několika lety nebylo o psychedelikách v České republice takřka slyšet. Dnes jsou jich plná média. NÚDZ realizuje a plánuje další studie, byť jsou často v začátcích. Za to patří velké díky neurovědcům, zejména profesoru Jiřímu Horáčkovi a doktoru Tomáši Páleníčkovi, díky kterým jsme k dnešnímu dni podali čtyřiceti zdravým dobrovolníkům psilocybin. Legálně. Bavíme se přitom o látce, jejíž distribuce je jinak trestný čin.

Plánuje se studie, během níž má být onkologickým pacientům podáván psilocybin za účelem zmírnění úzkostí a existenciálního distresu. Jiná studie bude zkoumat vliv psilocybinu na depresivní onemocnění. Pacienti s depresí mohou již dnes v rámci jiné studie dostat disociativní látku ketamin.

V létě jsem mluvila s Rickem Doblinem, lídrem americké vůdčí organizace ve výzkumu psychedelik Multidisciplinary Association of Psychedelic Studies. Podle něj bude možné podávat MDMA pacientům v Evropě již v roce 2023. Česká republika je přitom vůbec první zemí v Evropě, kde regulační aparát podávání MDMA v rámci klinické studie schválil. Zároveň probíhá výzkum ayahuascy v amazonské džungli, podpořený Nadačním fondem Neuron, v rámci nějž tým neurovědců spolupracuje s tradičními léčiteli.

 

Potřebujeme systém služeb pro uživatele psychedelik

Nejde ale pouze o pacienty. Mohla by nám psychedelika jakožto možná prevence duševních potíží  pomoci zůstat zdraví? Já věřím, že ano. Spolu s Robinem Carhartem-Harrisem a Jiřím Horáčkem jsme tuto hypotézu rozvinuli a již brzy se dočká publikace. Pokud bude podpořena dostatečnou výzkumnou evidencí, mohlo by se ukázat, že psychedelika mají v péči o duševní zdraví ještě širší potenciál, než jsme si dosud mysleli.

Empirické poznatky navíc ukazují, že mimořádné stavy vědomí mohou radikálně změnit náš hodnotový systém, náš vztah k přírodě či změnit naše politické postoje. Legalizace konopí probíhá až neuvěřitelně rychle po celém světě.

Zkušenost s klasickou psychedelickou látkou (LSD, lysohlávky) má za sebou odhadem 450 tisíc lidí v České republice. Když k nim přidáme MDMA a ketamin, jsme na 750 tisících lidí. S konopím jsou to pak téměř 2 miliony (zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, 2016). Nezáleží tedy na tom, kdy a jak se podaří z psychedelik učinit legální součást péče o zdraví. Lidé je užívat budou, zákon nezákon. Neměli by mít možnost to dělat bezpečně?

Právě tato myšlenka stála u vzniku projektu, jehož cílem je navrhnout systém služeb pro uživatele psychedelik a v rámci nějž se částečně děje i tato konference. K naší velké radosti byl projekt letos v březnu podpořen Technologickou agenturou ČR. Díky tomu můžeme realizovat Národní psychedelický výzkum mapující fenomén užívání psychedelik na našem území. Proto tu chceme mluvit i o této oblasti užívání psychedelik, ilegální, ale skutečné.

 

 

Volme spolupráci, nikoliv soutěžení

Mnoho se děje na tomto poli, naděje jsou obrovské. Nezapomínejme však, že to vše už tady jednou bylo – a moc úspěšně to nedopadlo. Uvědomujeme si všichni tu zodpovědnost?

V této kritické fázi je nutno položit si mnoho otázek. Kdo může pracovat se změněnými stavy vědomí? Má to být psychiatr/ička či psycholog/žka? Je univerzitní studium dostatečnou kvalifikací k práci se změněnými stavy vědomí? Já, jakožto psycholožka, si to nemyslím. Má tedy se změněnými stavy vědomí pracovat šaman? Jenže kdo je šaman? Nebo kněží? Kdo bude tyto lidi a jejich práci kontrolovat? A kdo bude kontrolovat kontrolora?

Jezdí sem šamani z džungle, šíří se meditační techniky, ocitáme se ve fázi zběsile rychlého rozvoje technologií. Jak to vše ovlivňuje lidskou vědomou zkušenost? Kde jsou její hranice? Kde jsou hranice lidství? Pomůžou nám mimořádné stavy vědomí k rozvoji společnosti, či naopak předznamenají její úpadek?

Ze spirituální zkušenosti se stává marketingový nástroj či investiční projekt. Je to s ohledem na podstatu dnešní doby přirozené nebo se máme komodifikace vědomé zkušenosti obávat? Další otázky přibývají.

Co je však téměř jisté: Budoucnost změněných stavů vědomí se nyní formuje. Teď se láme chleba. Jako lidstvo dokážeme zneužít cokoliv. I já jsem si vědoma mnoha svých chyb. Jak píše Stanislav Grof ve své knize LSD Psychotherapy: „Západní společnost dosud zneužila všechny svoje objevy a je zde jen malá naděje, že by psychedelika měla být výjimkou.“

Považuji za zásadní, abychom byli otevření různým postojům, ale nepřivírali oči nad riziky a zůstali kritičtí a zodpovědní. Proto vnímám jako nutné potkávat se a pokračovat ve společné diskuzi. Ať jste pacienti, psychonauti, šamani nebo lékaři, ať sezení vedete nebo se naopak necháváte vést: myslete na to, že cílem je maximalizovat možné přínosy a redukovat škody. Potřebujeme, aby v této oblasti vznikl komplexní systém postavený na dostupných poznatcích z výzkumu i žité praxe.

Přeji si, abychom ke své jinakosti přistupovali laskavě a s respektem a abychom volili cestu spolupráce, nikoliv soutěžení. Změněné stavy vědomí nám mohou pomoci překonat současné výzvy a učinit svět lepším místem pro život. Všem, kteří již o jmenované cíle usilují, a to i za cenu rizik a vlastního nepohodlí, chci tímto vyjádřit svou vděčnost. A stejně tak chci poděkovat všem, kteří se vůbec prvního ročníku Česko-slovenského psychedelického fóra zúčastnili.

 

Mgr. Rita Kočárová
Psycholožka, výzkumnice
www.ritakocarova.com

Psycholožka, výzkumnice a postgraduální studentka klinické psychologie na Univerzitě Karlově a v Národním ústavu duševního zdraví, frekventantka výcviků Gestalt Studia a MDMA-asistované psychoterapie pro post-traumatickou stresovou poruchu, zakladatelka a ředitelka Beyond Psychedelics. Její výzkumný a profesní zájem se zaměřuje na psychedelické látky (psilocybin, ayahuascu, MDMA, 5-MeO-DMT obsahující sekret z ropuchy Bufo alvarius, LSD a další). Je řešitelkou projektu spolufinancovaného Technologickou agenturou České republiky, jehož cílem je návrh systému služeb pro uživatele psychedelik.