Stručný průvodce holotropním dýcháním

Holotropní dýchání je pravděpodobně nejznámější metodou, jak dosáhnout intenzivního a potenciálně transformativního rozšířeného stavu vědomí bez použití jakýchkoliv substancí. Jediné co je potřeba je kombinace zrychleného dýchání a rytmické hudby. Tato metoda byla vyvinuta českým psychiatrem Stanislavem Grofem a jeho manželkou Christinou Grofovou. Inspiraci nacházeli v dávných východních praktikách, u kterých je dýchání esenciální prvek, například v józe. Manželé Grofovi zjistili, že tato technika může přinášet úzdravné procesy a založili terapeutický výcvik Grof Transpersonal Training, prostřednictvím kterého se již stovky lidí staly certifikovanými facilitátory. Holotropní dýchání se však potkává i s kritikou. 

 

Holotropní dýchání si budete moci vyzkoušet na vlastní kůži na workshopu 30.11.-1.12. vedeném lékařkou a certifikovanou facilitátorkou holotropního dýchání, Friederike Meckel Fischerovou. Víkendový seminář je vhodný pro psychoterapeuty, psychology nebo psychiatry, kteří se zajímají o využití psychedelických stavů k zesílení psychoterapeutického procesu. Dveře jsou ale otevřené i psychonatům, pracovníkům služeb jako je PsyCare a dalším, kteří chtějí zažít tuto metodu se zkušenou facilitátorkou v bezpečném prostředí s následnou integrací. Workshopu bude také předcházet přednáška Practical Psychedelic Psychotherapy 29.11.2019 v pražském KUDYKAMPUSu.

 

 

  • Jaké jsou principy holotropního dýchání?

Základní pilíře holotropního dýchání, jak ho vyvinuli manželé Grofovi, jsou:

1) prezentace mapy zážitků na základě 4 témat perinatální porodní zkušenosti:
somatosenzorická, perinatální, biografická, transpersonální

2) zrychlené a prohloubené dýchání

3) evokativní hudba

4) práce s tělem s cílem uvolnit somatické bloky

5) kreslení mandaly

6) skupinové sdílení bez analýzy či interpretace

 

  • Jak si tyto principy mohu představit v praxi?

Do rozšířeného stavu vědomí se dostáváme pomocí zrychleného dýchání a evokativní hudby. Facilitátoři nám pak v procesu mohou dopomoci jemným dotykem či protitlakem. Na závěr po ukončení sezení se kreslí mandala a probíhá sdílení a integrace.

Mezi hlavními pilíři je práce s tělem, avšak tento prvek není samozřejmě povinný. Facilitátor nezasahuje fyzicky do procesu bez vědomí a žádosti klienta, pokud nehrozí nebezpečí pro okolí či pro něj. Používá se na žádost participantů, například pro uzemnění uvolněného bloku nebo dokončení procesu. Jedná se například o položení ruky na rameno či i povzbuzení k vydání zvuku, je-li potřeba.

 

  • Jaké fyziologické procesy se v těle odehrávají počas holotropního dýchání?

Zrychlené a prohloubené dýchání (tzv. hyperventilace) vede k zvýšenému vylučování oxidu uhličitého z krve plícemi. S klesajícím parciálním tlakem oxidu uhličitého v krvi stoupá jeji pH, krev se stává zásaditější a dochází k tzv. respirační alkalóze. Alkalóza způsobí stažení malých cév v mozku a tím dochází k snížené dodávce krve do mozku. Podle některých studii stažení cév v mozku není rovnoměrné. Více jsou postiženi cévy mozkové kůry. Naopak cévy limbického systému jsou méně citlivé na alkalózu a proto počas hyperventilace vliv mozkové kůry na vědomou zkušenost klesá a vliv limbického systému stoupá. (Passie et al., 2003) Za těchto okolností může dojít k změněnému vnímání reality a “vynoření” obsahů z podvědomí. (Vollenweider Geyer, 2001). 

Nežádoucím účinkem respirační alkalózy může být mravenčení, až křeče svalů kolem úst, rukou, nohou či celého těla, které jsou způsobené relativním poklesem vápníku v krvi, ke kterému dochází v rámci snížené hladiny oxidu uhličitého. Raritně může nastat v důsledku snížené dodávky krve do mozku  přechodné bezvědomí. Všechny tyto účinky hyperventilace jsou přechodné, pro zdravého člověka nezávažné a po ukončení hlubokého dýchání si organismus sám nastolí svoji normální rovnováhu. 

 

  • Co mohu prožít?

Prožitky nabývají mnoha podob. Můžete prožít transpersonální zkušenost, osobní trauma či vlastní porod a další. Někdy mohou být zkušenosti čistě na tělesné úrovni či emoční úrovni. To však neznamená, že je tohle přesně to schéma, které bude dodrženo. U některých osob prožitky nenabývají velké intenzity, někteří nemusí prožít vůbec nic. U některých účastníků probíhá zkušenost v poklidu, ale mohou se objevit i výrazné tělesné projevy (třes, pohyby, mluvení, vydávání zvuků). Jak bude ještě několikrát zmíněno, velmi závisí na vašem vnitřním nastavení: setu.

 

  • Jak to probíhá, je to nějaký rituál? Budu sám nebo s lidmi?

Můžete se zúčastnit i individuálního sezení, časté jsou však skupinová dýchání, přičemž se vytvoří dvojice účastníků. Jeden z nich dýchá a druhý zajišťuje bezpečné prostředí. Mezi účastníky se pak pohybuje facilitátor, který je vždy k dispozici jako pomocná ruka v případě potřeby. Nejprve můžete dýchat se zavřenýma nebo zakrytýma očima, až se vaše vnímání začne postupně měnit. Facilitátor předčítá instrukce během kterých postupně uvolňujete své tělo a začínáte dýchat. Podpořen hudbou a bezpečným prostředím, spouští se proces. Jedno dýchání trvá asi tři hodiny.

 

  • Bude zde nějaká kompetentní osoba, terapeut či lékař?

Facilitátor dýchání není automaticky také psychoterapeut. Stanislav Grof, už když pracoval s LSD, věřil, že léčebný proces probíhá spontánně a že zásadní je vlastní přičinění dýchajícího na léčebném procesu. Facilitátor tak může mít jen úlohu asistenta a podporovatele procesu. Pokud si přejete dýchání propojit s hlubší terapií, je vždy dobré se informovat o konkrétních kompetencích facilitátora a ověřit si, že je také kvalifikovaným psychoterapeutem.  

Dr. Friederike Meckel Fischerová, se kterou si můžete vyzkoušet dýchání 30.11.-.1. 12. 2019 v Praze,  je nejen zkušená facilitátorka, ale také psychoterapeutka a lékařka.

 

Dr. Friederike Meckel Fisher na Beyond Psychedelic 2018

 

  • Opravdu holotropní dýchání pomáhá? Kde?

Některé studie hovoří o prospěšnosti holotropního dýchání v oblasti temperamentu a charakteru (Miller & Nielsen, 2005) a o osobní a spirituální významnosti zkušenosti s holotropním dýcháním,  dále o zvýšení subjektivní životní spokojenosti a duševní pohody (Puente, 2004). Manželé Grofovi uvádí příznivé účinky na emoční, psychosomatické a somatická oněmocnění (Grof Grofová, 2011). Stále však kvalitní studie o holotropním dýchání chybí a potenciální terapeutický efekt zůstává empiricky nedoložen. Mnoho lidí však však pozitivní změny v osobním rozvoji či duševním zdraví reportuje. Někdy se metoda holotropního dýchání užívá i v případě integrace náročné psychedelické zkušenosti

 

  • Na co si dát pozor?

Ačkoliv je holotropní dýchání považováno za poměrně bezpečnou metodu, je to metoda často katartická, která klade zvýšené nároky na tělo a psychiku a má i svá rizika a kontraindikace (okolnosti, za kterých se nedoporučuje podstupovat zkušenost). Lékařka Friederike Meckel Fischerová, která povede seminář holotropního dýchání v Praze 30.11.-1.12. uvádí například tyto kontraindikace: vysoký krevní tlak, glaukom neboli zelený zákal, psychotická epizoda v životě, aneurysma nebo epilepsie blízkého příbuzného a těhotenství. Rizikem může být i vynoření se náročného tématu z psychiky v průběhu procesu samotného. Proto se velký důraz klade právě na bezpečné prostředí a následnou integraci.

Navíc všichni účastníci jejich workshopů musí povinně vyplnit zdravotní dotazník, kde jsou cílené otázky na zjištění možných, jak fyzických, tak psychických rizikových faktorů. 

 

Holotropní dýchání lze považovat za zásadní “objev” západní civilizace v oblasti mimořádných stavů vědomí. Vše má ale svá rizika, holotropní dýchání nevyjímaje. Pokud byste se chystali někdy v životě tuto metodu vyzkoušet, neváhejte v případně každých pochybností kontaktovat facilitátora nebo organizátora. 

Reference:

Grof, S. (2000). Psychology of the Future: Lessons from Modern Consciousness Research. Albany: State University of New York Press

Grof, S. & Grof, Ch. (2011). Holotropní dýchání: Nová cesta k sebeobjevování a léčení. Ostrava: Holos

Miller, T., & Nielsen, L. (2015). Measure of Significance of Holotropic Breathwork in the Development of Self-Awareness. The Journal of Alternative and Complementary Medicine, 21(12), 796–803. https://doi.org/10.1089/acm.2014.0297

Passie, T., Hartmann, U., Schneider, U., & Emrich, H. M. (2003). On the function of groaning and hyperventilation during sexual intercourse: intensification of sexual experience by altering brain metabolism through hypocapnia. Medical Hypotheses, 60(5), 660–663. https://doi.org/10.1016/s0306-9877(03)00010-0

Puente, Iker. (2014). Effects of Holotropic Breathwork in Personal Orientation, Levels of Distress, Meaning of Life and Death Anxiety in the Context of a Weeklong Workshop: A Pilot Study. Journal of Transpersonal Research. 6. 49- 63.

 

Vollenweider, F. X., & Geyer, M. A. (2001). A systems model of altered consciousness: integrating natural and drug-induced psychoses. Brain Research Bulletin, 56(5), 495–507. https://doi.org/10.1016/s0361-9230(01)00646-3

 

https://www.britannica.com/science/hyperventilation