Češi se baví, rozvíjí i léčí psychedeliky. Dochází k rizikovým situacím, podpůrné služby ale chybí

S extází, lysohlávkami, LSD, ayahuascou či ketaminem má podle dat z Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti (NMS) zkušenost přibližně 700 000 obyvatel ČR, tedy každý desátý Čech, s konopím pak dokonce každý čtvrtý. A to i přesto, že tyto látky nejsou legální. Narůstající množství studií i média diskutují jejich terapeutické využití, ale lidé je k seberozvoji či samoléčbě užívají již dnes. Kromě pozitivních přínosů se potýkají i s řadou problémů. A když se objeví, často se nemají kam obrátit. 

I těmito tématy se zabýval dvouletý projekt  s názvem Národní psychedelický výzkum realizovaný výzkumným týmem Národního ústavu duševního zdraví. Studie se zabývala desítkami látek s psychedelickým účinkem od těch klasických až po ty méně časté.

Minimalizace rizik i maximalizace přínosů

Klinické studie přináší slibné výsledky podporující terapeutický potenciál psychedelik na řadu duševních obtíží. “Nás ale zajímalo, jaká je zkušenost lidí, kteří je užívají již dnes, mimo oficiální výzkumný kontext. Přibližně 70-90 % z více než 1100 respondentů v našem průzkumu uvedlo, že užití klasických psychedelik – jako například lysohlávek, LSD, ayahuascy, mezkalinu či 5-MeO-DMT – mělo celkově pozitivní vliv na jejich životní spokojenost a psychickou pohodu. Časté bylo i zlepšení řady duševních obtíží, včetně depresivních a úzkostných, agresivních projevů či sebevražedných sklonů,” říká iniciátorka a řešitelka projektu Rita Kočárová.


Psychedelika, zejména pak ta klasická, jsou považována za relativně bezpečné látky. Přesto dochází i k rizikovým užitím. Pro řadu uživatelů je zkušenost problémová, a to již po jednom podání, čímž se liší od mnoha jiných nelegálních psychoaktivních látek. “Přes 40 % respondentů uvedlo, že jejich zkušenost byla někdy traumatická. To bez adekvátní péče může vést i k dlouhodobým negativním psychickým dopadům. V praxi bychom se měli zaměřit na minimalizaci rizik i maximalizaci pozitivních přínosů,” doplňuje Kočárová. Data z unikátního průzkumu ukazují, že mezi možnými obtížemi se objevují projevy depersonalizace či derealizace, úzkostné a depresivní symptomy, ale i nespavost či bludy.
V případě konopí uvedlo bezmála 60 % respondentů výzkumu užití s následnými úzkostnými symptomy. Vzhledem k tomu, že zkušenost s konopím mají téměř 2 miliony obyvatel ČR, mohou se podobné potíže týkat nemalého množství lidí,” přibližuje výzkumnice Barbora Bláhová.

Významným fenoménem s rizikovým potenciálem je náročná psychedelická zkušenost, pro niž jsou charakteristické třeba pocity silné úzkosti, šílenství, paranoie či prožitky umírání během užití látky. Příčinou může být neadekvátní příprava, kontext užití či dávkování. 

Uživatelé se chtějí psychedeliky bavit, rozvíjet i léčit

Podle dat z Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti mají Češi nejčastěji zkušenost s konopím, dále pak extází, halucinogenními houbami, LSD, ayahuascou a ketaminem. Kdo vlastně jsou uživatelé psychedelik a proč tyto látky vyhledávají? S výjimkou konopí nejsou psychedelika předmětem častého užívání, většina respondentů měla nejvíce 20 zkušeností s danou látkou za život, někteří dokonce jen ojedinělou zkušenost. Vedou je k tomu různé důvody od zábavy, osobnostního rozvoje a sebepéče, přes spirituální důvody až po léčbu. Liší se i prostředí, které si k tomu zvolí. Konopí bylo užíváno nejčastěji doma, lysohlávky pak venku v přírodě. Lysohlávky a LSD byly nejčastěji užívány s přáteli, přírodní psychedelika se zaoceánským původem jako ayahuasca, sekret ze žáby Bufo alvarius či meskalinové kaktusy pak nejčastěji se šamanem či léčitelem.

Potřebujeme specifické služby

I přesto, že jen za minulý rok odhadem až 230 000 obyvatel ČR užilo některou psychedelickou látku, až 750 000 pak včetně konopí, v případě obtíží se mnohdy nemají na koho obrátit. Řada služeb je dnes nabízena některými organizacemi v ČR (jejich seznam naleznete pod článkem), ale informovanost o nich, a také jejich dostupnost a nabídka není dostačující, aby adekvátně pokryla potřeby uživatelů. Mnohdy jde o služby působící lokálně či za přímou platbu. Výzkum potvrdil zájem uživatelů o zavedení nových služeb, které by odpovídaly na specifické potřeby související s povahou psychedelických látek a způsoby jejich užívání. “Podobně, jako se můžete ztratit třeba v horách, můžete se ztratit i ve změněném stavu vědomí. S tím rozdílem, že na horách vám pomůže horská služba, ale po užití psychedelik jsou lidé často odkázáni sami na sebe. Doufáme, že jednou budou psychedelické služby podobnou samozřejmostí,” popisuje výzkumnice a psycholožka Rita Kočárová. Dočkáme se jednoho dne třeba možnosti testování čistoty látek, místnosti pro bezpečné projití psychedelickou zkušeností či specializovaného psychoterapeutického centra, kde by mohl každý získat adekvátní péči v případě obtíží? 

Například v Holandsku či Španělsku již léta fungují společenské kluby konopí, kde si mohou uživatelé konopí legálně obstarat a vyhnout se tak rizikům spojeným se získáváním látek z černého trhu. “Tyto kluby umožňují kontrolu kvality a poskytují poradenství zdravým i pacientům. Přes 60 % uživatelů z našeho průzkumu by podobnou službu u nás uvítalo,” uvádí výzkumnice a odbornice na konopí Barbora Bláhová.  

Ačkoliv je dle NMS v ČR přibližně 300 000 rizikových uživatelů konopí v ČR, stávající drogové služby v loňském roce vyhledalo jen okolo 2000 z nich. Otázkou tedy zůstává, zda současné služby nabízí uživatelům konopí to, co potřebují.

Čas na změnu? 

Národní psychedelický výzkum přináší několik doporučení pro oblast protidrogové politiky i systému sociální a zdravotní péče. Péče o uživatele psychedelik by se měla dostat do jejich oblasti zájmu a spolu s ní i související podpora nových specializovaných služeb a aktualizace stávajících. Ruku v ruce s tím jde potřeba chybějícího vzdělávání poskytovatelů péče, přičemž podobu těchto služeb by měl určovat nejen rizikový, ale i terapeutický potenciál psychedelik. Studie pak upozorňuje i na otázku legislativního postavení těchto látek, které se v kontextu současného poznání nezdá být adekvátní a neslouží veřejnému zdraví.

Národní psychedelický výzkum byl realizován v rámci projektu “Aplikace výzkumných metod při tvorbě návrhu systému služeb pro uživatele psychedelických látek” (TJ02000156) spolufinancovaného Technologickou agenturou České republiky v rámci programu Zéta. Jeho součástí byla i online konference Národní psychedelické fóru, která se uskutečnila 19. března 2021.

Organizace poskytující služby pro uživatele psychedelik:

  • Diabasis z.ú.
  • Psychedelická klinika s.r.o.
  • Beyond Psychedelics z.ú.
  • Česka psychedelická společnost z.s.
  • Holos centrum z.ú.
  • Společnost Podané ruce
  • RIAPS
  • Drop in
  • Sananim