Jak vypadá medicína v kultuře, kde zdraví člověka nelze oddělit od zdraví krajiny? Přednáška, promítání a diskuze s Eduardem Guzmánem Chávezem propojí tradiční medicínu národa Wixárika se současnou debatou o psychedelické péči.
Wirikuta je pouštní oblast ve státě San Luis Potosí ve středním Mexiku a jedno z nejvýznamnějších posvátných území národa Wixárika. Každoroční pouť k Wirikutě tvoří součást více než 500 kilometrů dlouhé sítě cest, která propojuje dvacet posvátných míst v pěti mexických státech.
V roce 2025 byla tato trasa zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO. UNESCO ji popisuje jako dosud živou tradici, v níž se propojují duchovní praxe, zemědělství, předávání znalostí i péče o společné blaho.
Peyotl v širším kulturním kontextu
Ve Wirikutě roste peyotl neboli hikuri, kaktus obsahující meskalin. Pro kulturu Wixárika však nejde pouze o psychoaktivní látku nebo léčivý prostředek vytržený z okolního světa. Hikuri je součástí soustavy vztahů mezi krajinou, předky, zemědělským cyklem, jelenem, kukuřicí, ohněm a dalšími prvky jejich kosmologie.
Právě zde vzniká napětí mezi tradičními způsoby zacházení s těmito rostlinami a současnou psychedelickou medicínou. Klinický výzkum obvykle odděluje účinek látky, terapeutický rámec a zdravotní výsledek. Tradice Wixárika naproti tomu chápe léčení v souvislosti se vztahy, rituálem, územím a odpovědností vůči krajině.
Co z takového přístupu může být podnětné pro současnou péči? A které jeho části nelze přenést do evropského prostředí bez ztráty významu nebo bez rizika kulturního přivlastnění?
Kdo je Eduardo Guzmán Chávez
Eduardo Guzmán Chávez je mexický sociolog, básník a komunitní pracovník, který v oblasti Wirikuty působí téměř třicet let. Dlouhodobě spolupracuje s místními komunitami a podílí se na ochraně území, vody a pouštního ekosystému. Je členem iniciativy Sincronía Wirikuta a působí také v ejidu Las Margaritas.
Jeho práce propojuje sociální, kulturní a ekologickou stránku života v regionu. Wirikuta totiž není ohrožena pouze těžebními projekty. K současným problémům patří také průmyslové zemědělství, nadměrné čerpání vody, tlak turismu a neudržitelný sběr peyotlu. Na tyto souvislosti upozorňuje také UNESCO ve svém hodnocení území.
V aktuálním rozhovoru Wirikuta má žízeň mluví Eduardo Guzmán Chávez společně s Alhelí Pérez a Enriquem Riverou o ubývající vodě a dopadech zemědělských a těžebních projektů na místní krajinu i obyvatele.
Tradice, současná péče a politické souvislosti
Pražské setkání spojí přednášku, promítání a následnou diskuzi. Tématem bude tradiční medicína původních kultur, současná psychedelická péče i vztah mezi zdravím člověka a stavem prostředí, ve kterém žije.
Diskuze se bude věnovat také právům původních komunit, ochraně jejich kulturního a přírodního dědictví a otázce, jak současný zájem o psychedelika ovlivňuje místa, odkud tradiční znalosti a posvátné rostliny pocházejí.
Praktické informace
Datum: 16. září 2026 od 18:00
Místo: Avati, Kobrova 5, Praha
Vstupné: 200–300 Kč
Další zdroje a rozhovory:
Wirikuta: The Heart of Life and Consciousness – Anglická brožura kolektivu Sincronía Wirikuta představuje duchovní a ekologický význam Wirikuty pro národ Wixárika. Shrnuje ochranu území, současné hrozby spojené s těžbou, průmyslovým zemědělstvím a úbytkem místních znalostí a popisuje připravovaný projekt centra environmentální regenerace a Buen Vivir.
- Rozhovor Wirikuta má žízeň – Eduardo Guzmán Chávez a další hosté o nedostatku vody a současné situaci v regionu, 2026, španělsky.
- Wirrárikas, el pueblo de la Sierra Madre – rozhlasový rozhovor s Eduardem Guzmánem Chávezem a antropologem Davidem Avilésem, RTVE, španělsky.
- Wixárika Route through Sacred Sites to Wirikuta – profil poutní trasy a posvátných míst na webu UNESCO.
- Huicholes: The Last Peyote Guardians – dokumentární film o obraně Wirikuty před těžebními projekty.