Studie se zúčastnilo 28 zdravých lidí bez předchozí zkušenosti s psychedeliky. Nejprve dostali nízkou kontrolní dávku 1 mg psilocybinu a o čtyři týdny později plně účinnou dávku 25 mg. Výzkumníci použili EEG, funkční magnetickou rezonanci a zobrazení bílé hmoty. Současně sledovali duševní pohodu, kognitivní flexibilitu a nové porozumění sobě a vlastnímu prožívání, které studie označuje jako psychologický vhled (psychological insight).

Rozdíl mezi dávkami byl výrazný. Po podání 1 mg výzkumníci nezaznamenali významné subjektivní účinky ani změny v EEG a většina účastníků hodnotila zkušenost jako odpovídající běžnému stavu vědomí. Naproti tomu zkušenost s 25 mg popsali téměř všichni jako nejneobvyklejší stav vědomí, jaký kdy zažili. Během účinku 25 mg psilocybinu se EEG signál stal rozmanitějším a méně pravidelným. Tento jev se označuje jako zvýšená mozková entropie a patří mezi opakovaně pozorované účinky psychedelik.

Právě zde přinesla studie nejzajímavější výsledek. Míra mozkové entropie souvisela s tím, jak výrazný vhled do vlastního prožívání účastníci popisovali následující den. Vyšší entropie během zkušenosti byla spojena také s větším zlepšením duševní pohody po měsíci. Statistická analýza naznačila, že roli mohl hrát způsob, jakým účastníci své zkušenosti následně porozuměli.

Po měsíci uváděli vyšší duševní pohodu a více nových poznatků o sobě než po kontrolní dávce. V jedné části testu si také lépe všímali změny pravidel, což může naznačovat větší kognitivní flexibilitu. Přetrvávající změny funkční mozkové aktivity však byly převážně slabé nebo neprůkazné.

Výzkumníci zaznamenali také změny v bílé hmotě. Svazky nervových drah vedoucí z prefrontální kůry směrem do hlubších částí mozku se po užití psilocybinu jevily jako méně rozptýlené. Podle Robina Carhart-Harrise, profesora neurologie na Kalifornské univerzitě v San Francisku, to může znamenat, že se staly kompaktnějšími nebo tenčími. Co přesně tato změna znamená a zda je prospěšná, však zatím není jasné.

Výsledky jsou předběžné a možná přinášejí více otázek než odpovědí. Studie sledovala pouze malou skupinu zdravých lidí po dobu jednoho měsíce a nebyla určena k posouzení léčebného účinku. Nevíme proto, jak dlouho zachycené změny přetrvávají ani zda mohou mít v delším časovém horizontu neočekávané či nepříznivé důsledky.

„Upřímná odpověď zní: nevíme, jak psilocybin mění mozek. Nemáme dostatek informací,“ říká Carhart-Harris pro Scientific American. K objasnění některých zásadních otázek v této oblasti podle něj zbývá ještě mnoho práce.

Zdroje:

• Lyons, T., Spriggs, M., Kerkelä, L. et al. (2026). Human brain changes after first psilocybin use. Nature Communications, 17, 3977.
• Does a psychedelic trip change your brain? A new study offers a tantalizing clue – Scientific American
• Single dose of magic mushroom psychedelic can cause anatomical brain changes, study finds – The Guardian