V Peru je ayahuascový rituál oproti ČR chráněný zákonem jakožto národní kulturní dědictví a pomáhá lidem v léčbě závislostí. Mohla by mít tato rostlina své místo v systému léčby závislostí i u nás? Podle doktorky Kavenské je důležité respektovat alespoň základní pravidla, koncepty a formy, jakými byla ayahuasca tradičně používaná. V kontextu České republiky si dovede představit v rámci terapie spíše práci s lysohlávkami. Psycholožka a psychoterapeutka Veronika Kavenská se svými zkušenostmi v legální práci s ayahuascou řadí mezi naše nejvýznamnější kapacity v oblasti psychedelické terapie. Pracuje v Peru, kde se věnuje léčbě závislostí a dalších duševních obtíží. Více o její práci vycházející z výzkumu a mnohaletých zkušeností se dozvíte na seminářích “Terapeutická práce s ayahuascovou zkušeností” 28. a 29. června 2023 (FB, eshop).
Setkáváte se s názorem, že závislost na drogách nelze léčit za pomoci psychedelik, že se jedná o únik k jiné substanci?
Neustále. Na prvním místě je nicméně třeba rozlišit, co je droga. Ne každá látka, která mění vědomí, je droga. A zároveň jsou tu drogy, které vědomí nemění, třeba cukr. Drogy mají většinou anestezní účinek, pacienti je používají, aby necítili emoce, jako formu úniku od svých problémů. Ayahuasca naopak pomáhá propojit se se sebou samým, vede k vědomí a integraci. Užití ayahuascy zpravidla přivodí i podstatnou dávku utrpení, konfrontuje člověka s jeho realitou. Díky tomu se pak ale se ve svém každodenním životě cítí líp, protože některé věci zpracoval. Ani v tradiční, ani v moderní společnosti jsem se navíc nikdy nesetkala se závislostí na ayahuasce.
Dovedete si představit, že by se léčba pomocí ayahuascy zavedla do systému léčby závislostí i v České republice?
V Peru je ayahuascový rituál chráněný zákonem jakožto národní kulturní dědictví. Podle mě je důležité respektovat alespoň základní pravidla, koncepty a formy, jakými byla ayahuasca používaná tradičně. Když se vytrhne ze svého kontextu a začne se používat jinak, mohla by se nakonec opravdu proměnit v drogu, podobně jako tomu bylo s tabákem, kokou nebo marihuanou.
Vzhledem k tomu, že v České republice tradici užívání ayahuascy nemáme, nebylo by pro nás přirozenější pracovat s DMT?
Spíš bych si dovedla v našem kontextu představit práci třeba s lysohlávkami, a to v rámci rituálu v prostředí terapeutické komunity, která je v přírodě, v kontaktu se zemí. Zároveň považuji za důležité, aby se používala psychedelika v přírodní formě. Nejedná se jen o chemickou látku, která způsobuje určité procesy v mozku. V tradiční medicíně se bere v potaz i určitá moudrost a energie rostliny, které pacienta vedou.
Co si myslíte o legislativním postavení ayahuascy v České republice?
Nesouhlasím s tím, že je řazená na seznam drog a že za její užívání hrozí lidem až odnětí svobody. Nemyslím si tedy, že by měla být kriminalizovaná. Zároveň ale nezastávám názor, že by měla být k dispozici volně a pro každého. Podle mě by měla být jasně ošetřená a definovaná forma jejího užití, stejně jako to, kdo a za jakých podmínek může ayahuascu používat.
Pokud by se ayahuasca nebo DMT staly registrovaným lékem, jaký dopad by to mohlo mít na místní obyvatele a ekosystém? Panují obavy z možného vymýcení rostliny?
Ano. Hodně lidí ayahuascu používá a málokdo ji zasévá. Já se nicméně obávám spíše toho, že bude vytrhnuta z původního prostředí a redukovaná na chemickou substanci. Gró ayahuascy totiž nespočívá v její chemické části, ale v umění s ní pracovat.
Bylo pro vás snadné zvyknout si v Peru na místní kulturu a zvyky?
Poprvé jsem do Peru přijela už před čtrnácti lety, trvale tu žiji osm let. A v lecčem jsem se tu od počátku cítila lépe než v Čechách. Život je tu volnější, zaměřený na jiné hodnoty: méně materiálně a více vztahově. Na druhou stranu je to kultura mnohem hlučnější, nepořádnější, dezorganizovanější, chodí se tu pozdě. V noci se nevyspím, protože má vždycky někdo ze sousedů nahlas puštěnou hudbu.
Čím na vás Peru nejvíce zapůsobilo?
Stěžejním důvodem, proč jsem se do Peru přestěhovala, bylo užívání rostlin a tradiční amazonská medicína. Taky se mi líbí, že jsou tu lidé hodně duchovně zaměření. Mám však zároveň pocit, že čím déle jsem v Peru, tím spíš objevuji svůj hluboký vztah k české zemi a ke svým kořenům.
Plánujete se někdy do Čech vrátit?
Uvidíme. Jsem hodně věřící. Když jsem se přestěhovala do Peru, říkala jsem si, že kam mě Bůh chce poslat, abych mu sloužila, tak tam budu. Nevylučuju, že v budoucnu bude můj úkol jinde, třeba v Evropě. Hodně mě přitahuje práce s evropskými rostlinami a houbami. Zajímají mě především očistné purgativní rostliny, koupele z rostlin, případně psychoaktivní rostliny a houby. Kdysi jsme tyto rostliny rituálně užívali. A myslím, že má velký smysl to obnovit, protože se s nimi propojíme snáz než s rostlinami amazonskými. Třeba já jsem se na ayahuascovém sezení propojila s dubem, který byl ve slovanské tradici posvátným stromem, osou mezi zemí a nebem, u nějž se děla spousta důležitých událostí, například svateb. Hodně pracuji s růží, což je rostlina Panny Marie, která spojuje se srdcem, láskou k sobě, láskou k druhým, sexualitou, s ženskou energií a spiritualitou. Nebo s rozmarýnem – v tradičním cikánském léčitelství a medicíně říkali, že je rozmarýn rostlina, se kterou se dá léčit všechno.
1. článek: KAVENSKÁ: ZÁVISLOST LZE VNÍMAT JAKO POTŘEBU DUCHOVNÍHO HLEDÁNÍ
Více informací ke kurzu, které pořádame s Veronikou.
WEB: TERAPEUTICKÁ PRÁCE S AYAHUASCOVOU ZKUŠENOSTÍ
Facebook událost kurzu TERAPEUTICKÁ PRÁCE S AYAHUASCOVOU ZKUŠENOS
