Projekt Národní psychedelický výzkum realizovaný v Národním ústavu duševního zdraví čerstvě zveřejnil kompletní výsledky ve výzkumné zprávě vydané Úřadem vlády. Jedná se o dosud nejrozsáhlejší výzkumný projekt mapující užívání psychedelik v České republice realizovaný se státní podporou. Kromě klasických psychedelik jako je LSD, lysohlávky nebo ayahuasca se zabýval i dalšími látkami s psychedelickým účinkem jako je MDMA, ketamin nebo psychoaktivní konopí. Některou z těchto látek užilo přibližně dva miliony obyvatel v ČR. Podle studie se Češi baví, rozvíjí i léčí psychedeliky. Dochází k rizikovým situacím, podpůrné služby ale chybí. Na projektu se podílela řada organizací ze státního i privátního sektoru.
Výzkumná zpráva představuje komplexní úvod do problematiky užívání psychedelik v České republice a je doposud prvním souhrnným přehledem v oblasti tohoto fenoménu u nás. Projekt byl realizován se státní podporou Technologické agentury České republiky. Jeho cílem bylo zmapovat užívání klasických a atypických psychedelik (vč. MDMA, ketaminu, psychoaktivního konopí aj.) v České republice, na základě výzkumných zjištění vyhodnotit potřebnost specializovaných služeb a vytvořit návrh doporučení pro politiku a systém služeb v oblasti užívání psychedelik.
“Svým rozsahem se jedná o přelomový projekt, který mimojiné upozorňuje na skutečnost, že bez ohledu na regulační orgány řada lidí psychedelika užívá i přes jejich přísnou regulaci. Často z nich mají prospěch, dochází však i k rizikovým situacím. Negativní dopady dnes však nejsou dostatečně pokryty dostupnými službami,” komentuje projekt iniciátorka projektu a zakladatelka Beyond Psychedelics (dále jen Beyond) Rita Kočárová.
Na publikaci o více než 200 stranách se podílela řada odborníků přes 3 roky. Poskytuje teoretický úvod do problematiky a přehled situace v oblasti užívání psychedelik, s důrazem na současný stav v České republice, včetně zjištění ze studií mapujících zkušenosti a postoje uživatelů a poskytovatelů péče. Mezi hlavní zkoumané oblasti patřilo základní vymezení problematiky užívání psychedelik, prevalence užívání v České republice, charakteristiky uživatelů a vzorce užívání psychedelik, dopady na zdraví a rizika spojená s užíváním psychedelik, služby a politika v oblasti užívání psychedelik včetně jejich využití v péči o duševní zdraví.
Výsledky projektu byly diskutovány s odborníky a nositeli rozhodovacích pravomocí v rámci kulatých stolů a připomínkovacího řízení. Na závěr byly výsledky diskutovány s řadou odborníků a vytvořena doporučení pro oblast služeb a politiky v oblasti psychedelických látek v České republice.
Co se zjistilo?
Z projektu vyplynulo, že míra zkušenosti české populace s užíváním látek s psychedelickým účinkem je značná. Některou psychedelickou látku užily přibližně 2 milion obyvatel ČR, přičemž nejčastěji bylo mezi uživateli uváděno konopí. V případě užití klasických psychedelik (LSD, halucinogenní houby nebo ayahuasca) se jednalo o odhadem 400 000 obyvatel dospělé populace. Motivací pro užití bývá zábava, seberozvoj a sebepéče, spirituální, existenciální motivy/důvody a léčba psychických či fyzických potíží.
Klinické studie přináší slibné výsledky podporující terapeutický potenciál psychedelik na řadu duševních obtíží. Výzkumů ukazujících na účinnost a bezpečnost psychedelik při léčbě širokého spektra duševních nemocí (např. depresivních a úzkostných onemocnění, traumatu a závislostí) se neustále rozšiřuje.
Užití psychedelik je však i mimo formální léčbu spojeno s řadou převážně příznivých účinků v oblasti životní spokojenosti a duševního zdraví, psychické i fyzické pohody a kvality života. “Přibližně 70-90 % z více než 1100 respondentů v našem průzkumu uvedlo, že užití klasických psychedelik – jako například lysohlávek, LSD, ayahuascy, mezkalinu či 5-MeO-DMT – mělo celkově pozitivní vliv na jejich životní spokojenost a psychickou pohodu. Časté bylo i zlepšení řady duševních obtíží, včetně depresivních a úzkostných, agresivních projevů či sebevražedných sklonů,” přibližuje Kočárová. Kladně svoji zkušenost hodnotili také respondenti věnující se mikrodávkování. “Psychedelika, ačkoliv jsou nyní oficiálně řazena mezi návykové látky, by tak v rámci politiky v oblasti psychoaktivních látek mohla paradoxně sloužit spíše k léčbě závislostí,” doplňuje Kočárová. To bylo již reflektováno v novém Akčním plánu politiky závislostí na příští tři roky, kde bylo na výzkum v této oblasti vyčleněno financování.
Rizika existují
Podle aktuálních výsledků se psychedelika jeví jako relativně bezpečná, co se týče možnosti vzniku závislosti a toxicity. Dosud je použití psychedelik v rámci formální i neformální péče o duševní zdraví komplikováno jejich přísnou legislativní kontrolou, s čímž se pojí i výskyt rizik, která nejsou adekvátně podchycena současnou nabídkou služeb. Mezi negativní dopady patří například po různou dobu přetrvávající psychické obtíže zejména při nevhodném užití. Jako rizikový se podle publikace jeví např. neadekvátní kontext užití, nevhodná intervence od poskytovatelů péče, případně její úplná absence. Studie pak upozorňuje i na otázku legislativního postavení těchto látek, které se v kontextu současného poznání nezdá být adekvátní a neslouží veřejnému zdraví.
Chybí systém psychedelické péče a vzdělávání
Zda bude mít psychedelická zkušenost negativní či pozitivní důsledky se pojí s adekvátním způsobem užití a dostupnou péčí. Současný systém služeb adiktologické péče neodpovídá specifikám psychedelik a ze strany jejich uživatelů i profesionálů pracujících v pomáhajících službách existuje poptávka po rozšíření nabídky služeb v ČR tak, aby dokázaly nabídnout kvalifikovanou, dostupnou a adekvátní odbornou pomoc lidem s psychedelickou zkušeností.
Minimalizovat rizika a škody by mohlo například specializované poradenství a edukace, testování čistoty a složení látek, bezpčený prostor pro užití psychedelik, krizová intervence a linky, podpůrné a terapeutické skupinové či individuální integrace.
Důležitým krokem v této oblasti je také poskytnutí adekvátního specializovaného a akreditovaného vzdělávání pro pracovníky služeb. Klíčová je pro realizaci některých změn také revize a aktualizace legislativy související s psychedeliky směrem k racionální drogové politice. Současná legislativa většinu psychedelik zařazuje mezi přísně kontrolované látky a jejich držení, přechovávání, šíření či výroba jsou přísně postihovány. Tato situace vede ke zvýšení rizik při užívání psychedelik z nelegálního trhu a ke kriminalizaci jejich uživatelů, a to včetně těch, kteří užívají psychedelika v kontextu seberozvoje nebo léčby. Riziku stíhání jsou vystaveni i poskytovatelé služeb. “V podstatě nám chybí systém psychedelické péče, tedy komplexní nabídka služeb, které by reflektovaly specifika psychedelické zkušenosti a nasedaly na reálné potřeby lidí s touto zkušeností. Jsme rádi, že tato doporučení zařadila do svých strategických dokumentů města jako Praha nebo Brno,” doplňuje Kočárová.
Beyond Psychedelics na tuto poptávku aktivně reaguje skrze nabídku specializovaného vzdělávání a nových služeb. Skupiny psychedelické integrace slouží jako podpůrný prostor pro lidi, kteří prošli psychedelickou zkušeností. Některé služby nabízí i další organizace v ČR.
Co s tím?
Výsledky Národního psychedelického výzkumu slouží k informování protidrogové politiky, systému péče o duševní zdraví a poskytovatelů adiktologických služeb, jakož i dalších zájemců o problematiku. Dále také ke stimulaci rozvoje specializovaných služeb zaměřených na skutečné potřeby lidí užívajících psychedelika a další látky s psychedelickým účinkem.
Projekt přináší několik doporučení pro oblast protidrogové politiky i systému sociální a zdravotní péče. S psychedeliky by dle studie mělo být nakládáno jiným způsobem než s jinými psychoaktivní látkami. Reflektován by měl být například jejich terapeutický potenciál. Péče o uživatele psychedelik by se měla dostat do jejich oblasti zájmu a spolu s ní i související podpora nových specializovaných služeb a aktualizace stávajících.
Ruku v ruce s tím jde potřeba chybějícího vzdělávání poskytovatelů péče, přičemž podobu těchto služeb by měl určovat nejen rizikový, ale i terapeutický potenciál psychedelik. Klíčová je pro realizaci některých změn také revize a aktualizace legislativy související s psychedeliky směrem k racionální drogové politice.
Na projektu se podílely následující organizace:
Národní ústav duševního zdraví
Technologická agentura České republiky
Beyond Psychedelics
Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti (pracoviště Úřadu vlády)
Společnost Podané ruce
Asociace nestátních organizací (A.N.O.)