Vystřízlivěním to nekončí. Nebuďte na náročnou psychedelickou zkušenost sami

„Třeba jeden kluk na LSD viděl tři verze sama sebe a nevěděl, do které z nich se má vrátit,” přiblížil terapeut Michal Petr příklad důsledků nezpracované náročné psychedelické zkušenosti ve své přednášce na Česko-slovenském psychedelickém fóru. Psychedelika dokážou v hlavách otevřít zásuvky s léta potlačovanými traumaty, zlostmi a emocemi, rozžehnout neutišitelnou potřebu lidského kontaktu a lásky či spustit paranoiu. Extrémně náročné ba až děsivé může být i otřesení dosavadním světonázorem, k nimž psychedelická zkušenost může vést. Náročná psychedelická zkušenost se může projevovat pocity úzkosti, osamocení, totální dezorientace či pocity šílenství. Dobrá zpráva je, že na ni nemusíte být sami.

Badtrip jako nástroj seberozvoje? 

Právě nejnáročnější psychedelické zážitky mají však podle studie dvou tisíc „bad tripů“ na psilocybinu, nejzásadnější pozitivní dopady na následný seberozvoj. Čtyřiaosmdesát procent respondentů zmíněné studie uvedlo, že z „bad tripu“ v důsledku vytěžilo, a šestačtyřicet procent by si jím prošlo znovu – i se vším nepříjemným.

Vědci proto raději používají místo zavádějícího pojmu „bad trip“ označení „náročná psychedelická zkušenost.“ Co se někomu jeví jako přínosný zážitek pocitu rozpuštění ega, může mít v prožívání jiného člověka podobu naprosté hrůzy ze ztráty kontroly a opouštění vlastního těla.  

Vypátrat spolehlivý spouštěč náročné psychedelické zkušenosti se vědcům nedaří. Američtí psychiatři Thomas Ungerleider a Duke Fisher v šedesátých letech vypracovali studii, v níž srovnávali skupinu pacientů hospitalizovaných v důsledku negativního zážitku na LSD se skupinou členů psychedelické skupiny Učedníci, kteří zkušenosti s „bad tripem“ neměli. Nenalezli ani jediný faktor z minulosti ani jediný klinický aspekt, který by jednu skupinu účastníků studie od druhé odlišoval.

„Myslím, že k negativním zážitkům dochází spíše náhodně,“ shoduje se s jejich závěry i výzkumník Darrick May. Podle něj nicméně dosavadní studie na několik vlivných proměnných poukázaly. Náročnost psychedelické zkušenosti zvyšuje požití jiných omamných látek či příliš nízký věk, náročnost a délku zkušenosti ovlivňuje i emoční stav či pocit fyzického pohodlí. „Spouštěčem náročné zkušenosti mohou být faktory na úrovni látky, setu a settingu. Podkladem pro jejich vznik mohou být například nezpracovaná emoční zranění či traumata z minulosti, která se během psychedelické zkušenosti manifestují,“ dodává psycholožka a terapeutka Rita Kočárová,  která se zabývá integrací psychedelické zkušenosti. 

Zprovodit negativní zážitky na psychedelických látkách z povrchu zemského asi v současnosti nelze, často jim však lze předcházet a umenšovat případné negativní důsledky. Základní preventivní metodou, zpopularizovanou psychologem a propagátorem psychedelik Timothym Learem, je takzvaný „set and setting“, ve volném překladu „duševní rozpoložení a okolní prostředí“. Pokud se člověk cítí na výpravu do mimořádného stavu vědomí psychicky připraven a nachází se v bezpečném a komfortním prostředí, šance na traumatický zážitek se snižuje. Zásadní roli hraje i přítomnost druhé osoby (často se doporučuje, aby byla střízlivá, ale nemusí být pravidlem), které výletník důvěřuje, a která má s psychedelickými stavy zkušenosti.

„Většina náročných situací vzniká proto, že se jim člověk brání a snaží se je kontrolovat,“ píše se v příručce organizace PsyCare, která poskytuje bezpečný prostor lidem procházejícím psychedelickou zkušeností na hudebních festivalech. Když už se stane, že se mimořádný stav vědomí stane nepříjemným, je dobré se mu podvolit a otevřít. S vědomím, že jde o zkušenost dočasnou, jíž si před námi prošly tisíce lidí. S vědomím, že i ze zdánlivě temného se můžeme naučit. Pomoci může práce s dechem, voda či jídlo, hudba i lidský dotek. Těsně po zážitku je vhodné dopřát si alespoň jeden den klidu strávený procházkami či cvičením mimo hluk a světla technologií a účinky jiných omamných látek.

Odborná pomoc při integraci

Vystřízlivěním to však nekončí. „Občas se mi ozývají lidé, kteří si nedokázali do kontextu zasadit dva, tři roky starý zážitek. Lidem po takové zkušenosti často chybí pocit přijetí. Sám jsem často zklamaný, jak rychle se po zážitku vracíme ke starým vzorcům,“ sdílí své zkušenosti Michal Petr. Účinná integrace zkušenosti nejenom brání jejím negativním dopadům na lidskou psychiku, ale naopak zároveň umožňuje si z ní vzít.

Prostor pro sdílení a interakci v komunitě podobně naladěných lidí však v České republice dosud chyběl. PsyCare sice na festivalech poskytuje podporu v průběhu změněného stavu vědomí, ale možnosti následné podpory jsou omezené. Právě proto organizace Beyond Psychedelics ve spolupráci s Diabasis spustila v říjnu Skupiny psychedelické integrace, na níž poskytují prostor pro sdílení a zpracování zážitku v bezpečném prostředí za informované podpory odborníků. Tento projekt v ČR nemá obdoby, jde o první podobnou profesionální veřejnou službu u nás. Skupiny vznikly pod vedením zmíněného psychologa Michala Petra a psycholožky Rity Kočárové, kteří nyní školí další facilitátory. Kromě toho jim odborné konzultace pak poskytuje zkušený klinický psycholog a psychoterapeut Michael Vančura. Sezení se odehrávají přibližně jednou měsíčně nyní v Praze a Brně a trvají po dobu dvou až tří hodin, během nichž se účastníci věnují sdílení svých zážitků, skupinovým aktivitám, technikám práce s tělem či teoretickému rámci zkušenosti.

Náročná psychedelická zkušenost, zejména v nekontrolovaném prostředí, může být až traumatická, ale pravděpodobně i díky stigmatu obklopujícímu psychedelika se těmto lidem nedostane odpovídající péče. Dosud proběhlé skupiny nás utvrzují ve smysluplnosti těchto setkávání. Řada lidí má přetrvávající psychické obtíže i po několik let a někdy až na skupině poprvé dostanou prostor sdílet svoji zkušenost otevřeně a získat podporu. A nezáleží ani tak na tom, zda jste zkušenost získali na hudebním festivalu, doma s kamarády či na šamanské ceremonii. Naším přáním je, aby byl tento prostor dostupný všem, kterým může být ku prospěchu. Představuji si, že v budoucnu budou tato setkávání probíhat po celé České republice” hodnotí dosavadní zkušenosti Rita Kočárová.

Pokud si s sebou nesete nevstřebanou psychedelickou zkušenost, můžete si urovnat své vhledy a dojmy na těchto integračních kruzích, které se konají prozatím jednou měsíčně v Praze a v Brně.

Kromě těchto skupin, které nabízejí spíše podpůrný, než terapeutický prostor, existují i možnosti individuálních setkání. Ať už u zmíněných psychologů, či u dalších odborníků, které lze najít v síti terapeutů Diabasis či České psychedelické společnosti.

A ať už některou z možností využijete či ne: hlavně k sobě buďte laskaví a dopřejte si čas.

Autorka: Petra Dvořáková

Relevantní zdroje:

Carbonaro, T. M., Bradstreet, M. P., Barrett, F. S., MacLean, K. A., Jesse, R., Johnson, M. W., & Griffiths, R. R. (2016). Survey study of challenging experiences after ingesting psilocybin mushrooms: Acute and enduring positive and negative consequences. Journal of Psychopharmacology, 30(12), 1268-1278.

Manual: How to Work with Difficult Psychedelic Experiences (Multidisciplinary Association of Psychedelic Studies)

Náročná psychedelická zkušenost (Česká psychedelická společnost) 

Poslední příspěvky

Výzkum

Psychedelické Česko 03: České podhoubí

Článek původně publikován na www.magazin-legalizace.cz. Užívání psilocybinových hub je u Čechů vcelku populární záležitostí a jako každý rok se dá očekávat příliv houbových zážitků. Další

VÍCE »
Newsletter

Umíte poskytnout první psychedelickou pomoc?

Nauč se pomoci lidem prožívajícím náročnou psychedelickou zkušenost v novém kurzu s předními odborníky z praxe a výzkumu.  Psychedelika jsou látky, jejichž užití vyvolává změnu

VÍCE »